Chronický (dlouhodobý) stres je nedílnou součástí dnešní doby, potýká se s ním přes 30 % dospělých. Permanentní tlak na výkon, splnění pracovních úkolů, rodinné závazky a společenská očekávání mohou způsobit, že se ocitneme ve stavu neustálého napětí. Zjistěte, jaké má chronický stres příznaky a co může pomoci lépe stres zvládat.

V tomto článku se dozvíte:

  • Co je chronický stres a proč si na něj dát pozor
  • Jaké má dlouhodobý stres fyzické příznaky
  • 6 tipů, jak si poradit s dlouhodobým stresem

Co je chronický stres a proč si na něj dát pozor? 

Chronický stres je stav dlouhodobého a neustálého pocitu napětí a úzkosti, který vzniká jako reakce na různé stresové faktory v životě jedince. Na rozdíl od akutního stresu, který je krátkodobý a pro někoho i motivující k lepším výsledkům, chronický stres trvá déle, zpravidla v řádech několika týdnů až let, a může mít negativní dopady na fyzické a duševní zdraví. 

Čím to, že se dopady stresu v závislosti na jeho trvání tak liší? Při jakékoliv stresové situaci dochází k uvolňování stresových hormonů, jako jsou adrenalin a kortizol. Je-li však stres dlouhodobý, hladina těchto hormonů je dlouhodobě vysoká, což se odráží na zdraví. Zároveň dlouhodobé vystavení stresu může vést k vyčerpání nadledvinek (tzv. adrenální únavě) a přirozená produkce hormonů je narušena. 

Vlivem těchto faktorů může chronický stres vést ke zdravotním komplikacím jako například:

  • poruchy spánku,
  • oslabená imunita,
  • obezita,
  • zvýšené riziko srdečních onemocnění,
  • rozvoj depresí a úzkostných poruch.

Jaké má dlouhodobý stres příznaky? 

Jedním z největších rizik spojených s chronickým stresem je jeho postupný nástup. Projevy dlouhodobého stresu bývají zpočátku nenápadné, ale pokud je ignorujete, mohou přerůst v závažné zdravotní komplikace.

#1 Neustálá únava a vyčerpání

Pokud se cítíte neustále unavení, i když spíte dostatečně, může to být jeden z projevů dlouhodobého stresu. Tento stav je způsoben zvýšenou produkcí stresových hormonů, hlavně kortizolu, který narušuje normální cykly spánku. Výsledkem je, že se ráno probouzíte bez energie a máte potíže se soustředit během dne.

„Kortizol je významným protihráčem melatoninu. Pokud například ve večerních hodinách často trávíme čas doděláváním práce nebo aktivitami, které náš organismus nabudí, spánek pro nás nemůže mít dostatečně regenerující účinky, a tak se následně velmi často točíme v kolotoči nedostatečného odpočinku," doplňuje odbornice na funkční medicínu Karolína Tomaides.

#2 Změny v chuti k jídlu a kolísání hmotnosti

Mezi příznaky chronického stresu můžeme zařadit i změny ve stravovacích návycích. Někteří lidé mohou ztratit chuť k jídlu, zatímco jiní se uchylují k přejídání jako způsobu úlevy. Emoční jedení, zaměřené často na sladkosti a nezdravé potraviny, může vést k přibírání na váze a zdravotním problémům, jako jsou obezita a cukrovka.

„Typickým projevem dlouhodobého stresu jsou i zvýšené chutě na slané či sladké. Zvýšené chutě na slané naznačují zvýšenou potřebu po doplnění sodíku. Naopak tendence k více sladkým potravinám dávají signál o tom, že tělo prahne po rychlých zdrojích energie, jelikož jí má celkově nedostatek," dodává Karolína Tomaides.

#3 Bolesti hlavy, svalové napětí, zažívací potíže a další fyzické příznaky dlouhodobého stresu 

Až 77 % lidí se pravidelně potýká s fyzickými symptomy stresu, jako jsou bolesti hlavy a únava. Mezi další obvyklé příznaky chronického stresu patří svalové napětí, zažívací potíže nebo vysoký krevní tlak. Pokud nejsou tyto stavy včas řešeny, mohou vést k vážným zdravotním problémům, například srdečním chorobám a gastrointestinálním poruchám. [2]

„Asi téměř každý z nás zažil situaci, kdy jste se v důsledku vyššího stresového vypětí potýkali s průjmem, bolestmi žaludku nebo nebo nechutí k jídlu. Hlavním viníkem v tomto směru je nervus vagus, nebolí bloudivý nerv, který propojuje náš mozek se všemi důležitými orgány, včetně těch trávicích. Významnou pomocí tak pro nás při trávicích potížích souvisejících se stresem může být zařazení vhodné stimulace bloudivého nervu a přepnutí autonomní nervové soustavy do parasympatiku, tedy odpočinku a efektivního trávení a regenerace."

#4 Změny nálad, podrážděnost i syndrom vyhoření

O tom, že dlouhodobý stres zanechává následky na psychice, existuje mnoho vědeckých důkazů. Způsobuje například úzkosti, deprese, podrážděnost. Dlouhodobé vystavení stresu může vést k vyhoření, což je syndrom charakterizovaný emocionálním vyčerpáním a ztrátou motivace. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí více než 264 milionů lidí na celém světě úzkostnými poruchami, které jsou často spojeny právě s chronickým stresem. [3]

#5 Snížená imunita a časté nemoci

Chronický stres oslabuje imunitní systém, což vede ke zvýšené náchylnosti k infekcím a nemocem. Výzkumy ukazují, že lidé pod stálým stresem mají vyšší riziko nachlazení a chřipky. Navíc stres zpomaluje proces hojení, takže i drobné rány a zranění se hojí déle. 

Jak se vypořádat s chronickým stresem

Efektivní léčba chronického stresu vyžaduje změny v životním stylu a větší zaměření na regeneraci těla i mysli. Zde je několik ověřených způsobů, jak se s chronickým stresem vypořádat.

#1 Nepodceňujte pravidelný pohyb

Fyzická aktivita je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit hladinu stresu. Cvičení, ať už je to běh, plavání nebo jóga, vede k uvolňování endorfinů, které zlepšují náladu a jako přirozené analgetikum snižují vnímání bolesti. Pravidelný pohyb také zlepšuje kvalitu spánku a podporuje celkové fyzické zdraví.

#2 Pravidelně zařazujte meditace a mindfulness

Praktiky jako meditace a mindfulness mohou výrazně přispět k redukci stresu. Pomáhají uklidnit mysl a zvyšují povědomí o vlastních myšlenkách a emocích. Meditace zaměřená na dech nebo zvuky okolí může pomoci snížit úzkost a zlepšit soustředění.

„Pokud cítíte, že meditace pro vás není tím pravým, vyzkoušejte místo toho lehčí pohybovou aktivitu, například krátkou procházku venku na denním světle. Někteří lidé totiž ve stavech prokrastinace v důsledku přetížení nervové soustavy potřebují podpořit k lehčí aktivitě." 

#3 Dbejte na zdravou stravu

Stravovací návyky mají velký vliv na schopnost zvládat stres. Konzumace vyvážené stravy bohaté na vitamíny, minerály a antioxidanty pomáhá posílit imunitní systém a zvýšit celkovou energii. Omezte příjem kofeinu, cukru a alkoholu, které mohou projevy dlouhodobého stresu a problémy s ním spojené ještě zhoršit.

TIP: Pokud na sobě pozorujete příznaky chronického stresu, zkuste kofeinový detox.

„Jednou ze změn – a možná i těch nejzásadnějších, která může podpořit množství vaší energie, je přechod ze sladké snídaně na slanou. Vyčerpaný organismus potřebuje vyšší množství bílkovin pro podporu regenerace a stabilizaci krevního cukru. Vajíčka jsou tak pro vás jednou z těch nejvhodnějších voleb v obdobích vyšší zátěže! Však sami pozorujte, jak se po nich budete během dopoledne cítit lépe oproti situaci, kdy si dáte ráno ovesnou kaši." říká Karolína Tomaides.

#4 Bez dostatečného spánku to nepůjde

Dobrý spánek představuje základní předpoklad pro zvládání stresu. Nedostatek spánku může zhoršit stresové reakce a negativně ovlivnit kognitivní funkce. Snažte se dodržovat pravidelný spánkový režim a vytvořte si příjemné prostředí pro spánek, například omezením obrazovek před spaním.

TIP: S rychlejší usínáním a lepší kvalitou spánku mohou pomoci bylinky z komplexního doplňku stravy Deep Sleep. Během náročného stresového období jej můžete užívat i dlouhodobě. 

#5 Vyhledejte podporu u blízkých nebo odborníků

Silné sociální vazby jsou klíčové pro zvládání stresu. Sdílení svých pocitů a obav s blízkými lidmi může poskytnout emocionální podporu a zmírnit stres. Pokud se cítíte přetížení, neváhejte vyhledat pomoc odborníka, jako je psycholog nebo terapeut, který vám pomůže najít efektivní strategie pro zvládání stresu. Ačkoliv to někdy znamená i výraznější změny v životě či některá těžší rozhodnutí. 

#6 Adaptogeny a bylinky pro lepší zvládání stresu

Bylinky a přírodní látky mohou být účinnými pomocníky při zvládání nebo zmírnění příznaků chronického stresu. Pomohou se zklidněním, adaptogeny jako například ashwagandha či maca i s větší odolností vůči stresovým situacím. 

Z řad bylinek je prospěšná například třezalka tečkovaná, která vyniká svými pozitivními účinky na duševní zdraví, podporuje emoční rovnováhu a může pomoci při stavech úzkosti a deprese. Heřmánek a meduňka mají relaxační účinky a často se používá ke zklidnění nervů a zlepšení spánku. Levandule lékařská je známá pro své uklidňující vlastnosti a může pomoci při úzkosti a nespavosti. Další vhodnou bylinkou je kozlík lékařský, který se často používá k podpoře relaxace a zlepšení kvality spánku. 

„Třezalka tečkovaná je na podporu nálady skvělá, nicméně její nevýhodou je, že může ovlivnit působení užívaných léků, včetně snížení jejich účinnosti. U meduňky by si zase měli dávat pozor ti, kteří se potýkají se sníženou funkcí štítné žlázy.

Pozor – často máme pocit, že bylinky mají jen slabé účinky. Někdy je opak pravdou. Rozhodně ani s nimi to není radno přehánět. Například kozlík nedoporučujeme užívat déle než měsíc. Stejně tak adaptogeny je vhodné obměňovat ideálně po 3 měsících," zdůrazňuje studentka naturopatie Karolína Tomaides.


TIP: Účinnou směs bylinných extraktů ke zmírnění stresu najdete v kapslích Stress Relief, který kromě 6 bylin obsahuje také silný L-theanin ze zeleného čaje, GABA či bisglycinát hořečnatý. Tyto látky spolu synergicky fungují a přináší téměř okamžité zklidnění a harmonizaci.

 

Chronický stres může mít dalekosáhlé následky, pokud ho nebudeme brát vážně. Včasné rozpoznání projevů dlouhodobého stresu a zavedení změn pro jeho zvládání mohou zlepšit kvalitu života a chránit před vážnými zdravotními problémy. A pokud máte pocit, že vás stres přemáhá nebo dokonce ovládá, nebojte se vyhledat odbornou pomoc.