Podzimní deprese přichází s ubývajícím světlem a chladnějším počasím. Některým lidem na pozdim klesá nálada, od mírného podzimního splínu až po sezónní afektivní poruchu. Můžou za to změny hladin serotoninu a melatoninu. Pro zlepšení nálady zkuste naše tipy, s vážnějším problémem raději navštivte odborníka.

Upozornění: Tento článek má informativní charakter. Extrémní výkyvy nálad nebo silné bolesti mohou signalizovat hormonální nerovnováhu. Pokud vás tyto stavy omezují v běžném životě, konzultujte je se svým lékařem.

V tomto článku se dozvíte:

Proč nálada s příchodem tmy klesá?

Na podzimní kratší dny a ubývající světlo reaguje nervová soustava a hormonální systém a u řady lidí se to projeví zhoršenou náladou.

Nižší hladina serotoninu

Serotonin je neurotransmiter, který se podílí na regulaci nálady. Jeho tvorba v mozku je nejnižší v zimě a s přibývajícím světlem roste.1

Vědci u zvířat objevili přímé nervové propojení oka s centrem produkce serotoninu v mozku, které aktivuje světlo dopadající na sítnici. U lidí existují silné nepřímé důkazy pro stejný mechanismus a to vysvětluje podzimní pokles nálady – když na podzim světla ubude, tenhle přímý podnět k tvorbě serotoninu slábne.2

Serotoninové dráhy z tohoto jádra pak vedou dál do mozkových oblastí, které se podílí na regulaci nálady a motivace. Snížená aktivita v těchto drahách bývá spojená s únavou, sníženou chutí do věcí a pokleslou náladou.

Melatonin a vnitřní biologické hodiny

Melatonin je hormon, který mozek vyplavuje ve tmě a který navozuje spánek. S delšími nocemi trvá jeho noční vyplavování déle a u lidí se sezónní afektivní poruchou se může prodloužit ještě výrazněji než u ostatních.3

Tím se ale rozhodí vnitřní hodiny. Cyklus spánku a bdělosti se totiž pak rozchází se skutečným cyklem světla a tmy venku. Ranní fototerapie dokáže tento vnitřní rytmus posunout zpět, a čím většího posunu se dosáhne, tím výraznější bývá zlepšení nálady.3

Serotoninová i melatoninová/cirkadiánní cesta ukazují, že úbytek světla na podzim spouští v těle měřitelné biologické změny, které mohou zhoršit náladu. U většiny lidí jde o mírnější výkyv, u lidí náchylnějších k sezónnímu poklesu nálady bývají tyto změny výraznější a trvají déle.

Příznaky podzimní deprese, melancholie a splínu 

Mírnější pokles nálady: podzimní splín, subsyndromální forma

Většina lidí, kteří se na podzim cítí hůř, nemusí hned splňovat žádnou diagnózu. Jde o mírnější a přechodný stav, známý pod jmény podzimní blues, melancholie nebo splín, odborně subsyndromální sezónní pokles nálady. 

Nejčastěji se projevuje:

  • únavou a nedostatkem energie
  • smutnější nebo mrzutější náladou
  • chutí stáhnout se z kolektivu
  • menším zájmem o běžné činnosti
  • lehčími problémy se soustředěním

Podzimní melancholie je poměrně běžná, v jedné studii mezi vysokoškoláky ji zažívalo 29 % respondentů, zatímco plnou diagnózu sezónní afektivní poruchy jen 12,7 %.4 Většinou neomezuje fungování v práci nebo ve vztazích a sama odezní, nebo se dá zvládnout vlastními silami.

Sezónní afektivní porucha jako diagnóza

Sezónní afektivní porucha (SAD porucha) je už klinická diagnóza. Není považována za samostatnou nemoc, ale podtyp depresivní nebo bipolární poruchy, kdy se u člověka příznaky pravidelně vracejí ve stejném ročním období.5 

Odhadem trpí SAD 1–10 % populace,5 dalších až 20 % lidí může mít mírnější, subsyndromální podobu.6 Výskyt navíc roste se vzdáleností od rovníku a s dávkou slunečního světla v zimě.

Kritéria diagnózy SAD jsou 3, která se musí vyskytovat současně:7

  • Epizody se opakují minimálně 2 po sobě jdoucí roky ve stejném období.
  • Mezi epizodami dochází k plnému vymizení příznaků, typicky na jaře.
  • Sezónní depresivní epizody výrazně převažují nad nesezónními.

Ke klasickým příznakům deprese (smutek, ztráta zájmu, potíže se soustředěním) se u SAD navíc přidávají projevy:8

  • zvýšená spavost
  • chuť na sacharidy
  • výraznější sociální stažení

Jak se zbavit podzimní deprese

U diagnostikované sezónní afektivní poruchy je doporučovaná jako léčba 1. volby fototerapie – pravidelné vystavení jasnému umělému světlu. Z léčebných metod vypadá nejúčinněji.9 Podobně dobře podložená je i kognitivně behaviorální terapie upravená pro SAD.3 Lékař může předepsat také farmakoterapii antidepresivy ze skupiny SSRI.

U mírnějšího poklesu nálady je nejúčinnější kombinace vystavení světlu, pohybu a pravidelného režimu. Pomoct může i pořádek ve spánkové hygieně, ať už řešíte potíže s usínáním, nebo hledáte další tipy ke světlu, pohybu a režimu v článku o podzimní únavě.

Jako podpora vedle těchto lifestylových opatření může posloužit i doplněk stravy, případně přírodní prostředky na zvládání stresu. 

Stress Relief je na denní použití – kombinuje L-theanin a GABA s hořčíkem bisglycinátem, který přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání.10 Obsahuje také extrakt z rostliny Griffonia simplicifolia jako zdroj 5-HTP, přímého prekurzoru serotoninu.

Přes den může zpříjemnit chvíle oddechu i aromaterapeutická směs Stress Relief.

Deep Sleep je na večer – jeho hlavní složkou je CherryPure®, standardizovaný extrakt z višní a přirozený zdroj melatoninu, který přispívá ke zkrácení doby usínání, pokud se užije v dávce alespoň 1 mg krátce před spaním.11 Obsahuje i menší množství extraktu Griffonia simplicifolia.

Jako doplněk večerního rituálu můžete zkusit i aromaterapeutickou směs Spánek nebo si přečíst článek o esenciálních olejích na klidný spánek.

Kdy vyhledat odborníka

Pokud pokles nálady trvá déle než dva týdny, výrazně omezuje běžné fungování nebo se objevují myšlenky na sebepoškození, vyhledejte pomoc praktického lékaře, psychiatra nebo psychologa. Deprese se od běžných výkyvů nálady liší právě délkou trvání a intenzitou.12 V akutní krizi je k dispozici Linka první psychické pomoci na čísle 116 123, nonstop a zdarma.13

Podzimní pokles nálady má společný biologický základ – ubývající světlo, změna hladiny serotoninu a melatoninu – ale projevuje se v širokém rozmezí od mírného splínu až po diagnostikovanou sezónní afektivní poruchu. U mírnějších forem pomáhá světlo, pohyb a pravidelný režim, u SAD pak fototerapie, terapie nebo medikace pod vedením odborníka.

Zdroje:

  1. Lambert G., Reid C., Kaye D., et al. Effect of sunlight and season on serotonin turnover in the brain, The Lancet 2002; 360(9348):1840–2, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12480364/
  2. Vitkute K., Borghese F., Hut R. A., Havekes R,. Meerlo P. Shedding light on brain function and mood: a role for the retinoraphe pathway in regulating serotonin, Biological Psychiatry 2026; 99:614–26 https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0006322325013034
  3. Roecklein K. A., Rohan K. J. Seasonal Affective Disorder: An Overview and Update, Psychiatry 2005; (Edgmont) 2(1):20–26, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3004726/
  4. Fonte A., Coutinho B. Seasonal sensitivity and psychiatric morbidity: study about seasonal affective disorder, BMC Psychiatry 2021; 21:317, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8243845/
  5. StatPearls (NCBI Bookshelf) – Seasonal Affective Disorder, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK568745/
  6. Praško J., Brunovský M., Závěšická L., Doubek P. Sezónní afektivní porucha a léčba jasným světlem, Psychiatrie pro praxi 2008; 9(2), https://psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2008/02/04.pdf
  7. Medscape – Seasonal Affective Disorder Differential Diagnoses, https://emedicine.medscape.com/article/2500054-differential
  8. NIMH – Seasonal Affective Disorder, https://www.nimh.nih.gov/health/publications/seasonal-affective-disorder
  9. Chen Z. W., Zhang X. F., Tu Z. M. Treatment measures for seasonal affective disorder: A network meta-analysis, J Affect Disord 2024; 350:531–536, https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0165032724000399
  10. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012 – schválené tvrzení k hořčíku, https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:136:0001:0040:en:PDF
  11. EFSA Journal 2011;9(6):2241 – schválené tvrzení k melatoninu a zkrácení doby usínání, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2011.2241
  12. WHO – Depressive disorder (depression) fact sheet, https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/depression
  13. Linka první psychické pomoci 116 123, https://cestazkrize.net