Probiotika a prebiotika – zjistěte, v čem se liší a proč je tělo potřebuje

Pletete si pojmy probiotika a prebiotika a nevíte, v čem se liší? 

Přečtěte si přehledný článek o tom, jak se liší jejich role a proč je tělo potřebuje. Ať máte v těchto základních pojmech klíčových pro celkové zdraví opravdu jasno. 

Probiotika – živé mikroorganismy

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které symbioticky žijí v lidském těle a tvoří kožní, vaginální či střevní mikrobiom. U zdravého člověka je přitom celkový počet těchto bakterií až 10× větší než celkový počet buněk. Jejich úkol spočívá ve vyrovnávání rovnováhy mezi “dobrými” a “špatnými” bakteriemi. Tím to ale zdaleka nekončí a probiotika mají pro tělo hned několik klíčových vlastností. 

Role probiotik v těle

• Podpora a udržování rovnováhy zdravého kožního, vaginálního či střevního mikrobiomu.
• Regulace nežádoucích zánětlivých procesů.
• Stimulují eliminaci nežádoucích toxinů.
• Příznivě ovlivňují vrozenou i získanou imunitu, protože až 70 % imunity ovlivňuje právě střevní mikrobiom. 
• Zlepšení trávení a absorpce živin. 

Příklady probiotických organismů

• Lactobacillus acidophilus – často se nachází v jogurtech a jiných fermentovaných potravinách. 
• Bifidobacterium bifidum – přirozeně se vyskytuje v gastrointestinálním traktu.
• Saccharomyces boulardii – kvasinkové probiotikum používané k prevenci a léčbě průjmu spojeného s užíváním antibiotik.
• Lactobacillus rhamnosus – známý pro své přínosy pro zdraví střevního traktu. 
• Streptococcus thermophilus – používá se v kombinaci s Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus při výrobě jogurtu. 

TIP: Probiotika obsahující 20 miliard prospěšných probiotických bakterií z 20 různých kmenů v kombinaci se zapouzdřením do enterosolventní kapsle, díky které nejsou účinné látky znehodnoceny v žaludku, obsahují navíc i prebiotika pro maximální podporu symbiotických bakterií. 

Prebiotika – potrava pro probiotické mikroorganismy

Prebiotika jsou to, co probiotické bakterie potřebují pro svůj růst a prospívání. Typicky jde o složky potravy (vlákninu), které by lidské tělo samo o sobě nedokázalo strávit. O důležitosti prebiotik svědčí fakt, že je člověk přijímá již od narození, protože prvním zdrojem prebiotik je mateřské mléko, které až 15 gramů oligosacharidů na litr. 

K čemu jsou důležitá prebiotika

• Napomáhají růstu prospěšných bakterií tím, že jim slouží jako zdroj potravy.
• Mohou pomáhat regulovat hladinu inzulínu, triglyceridů a cholesterolu. 

Druhy prebiotik

• Inulin – Druh rozpustné vlákniny, který se přirozeně vyskytuje v mnoha rostlinách, například v čekance, pampelišce, česneku a cibuli. Podporuje růst bifidobakterií ve střevech.
• Fruktooligosacharidy (FOS) – Krátké fruktózové řetězce, které fungují jako prebiotika a stimulují růst prospěšných bakterií.
• Galaktooligosacharidy (GOS) – Obsahují galaktózu a jsou známé pro podporu prospěšných bakterií, jako jsou bifidobakterie.
• Resistentní škrob –Typ škrobu, který odolává trávení v tenkém střevě a působí jako prebiotikum v tlustém střevě.

TIP: Porci prebiotik z čekanky a pampelišky obsahuje například kávovinový nápoj Coffree. 

Prospěšná kombinace probiotik a prebiotik

Z hlediska optimální podpory zdravého mikrobiomu se probiotika bez prebiotik neobejdou. Jde o potřebnou výživu, díky které si probiotické mikroorganismy uchovávají svoji funkci a klíčové vlastnosti. I z toho důvodu obsahují kvalitní probiotika i přídavek prebiotik, případně se doporučuje zaměřit se právě na dostatečný přísun prebiotik ve stravě. 

Probiotika a prebiotika hrají klíčovou roli v udržování zdraví našeho trávicího systému a celkového zdraví. Zatímco probiotika tvoří živou součást mikrobiomů, prebiotika poskytují potřebnou výživu pro jejich růst. Kombinace obou (synbiotika) pomáhají přispět k optimální kondici mikrobiomu a tím pádem i celkovému zdraví. Snažte se proto udržovat jejich zdravou rovnováhu a přijímat dostatek probiotik i prebiotik.