Malé, poměrně nenápadné, běžně naprosto přehlížené, a přesto jsou cenným pokladem globálního významu. Včely. 

Ať už si rádi pochutnáváte na dobré kávě, šťavnatém ananasu, kešu ořeších nebo třeba na zeleninovém salátu, jsme na nich nakonec závislí úplně všichni, celá populace, a pravděpodobně budete překvapeni, v jak velkém rozsahu vlastně. 

Zabředněte s námi v následujícím článku do problematiky důležitosti existence včel. Zjistěte, proč jich ubývá, jakými obyčejnými kroky jim může pomoci každý z nás a v neposlední řadě poznejte terapeutickou hodnotu včelích produktů, díky které jsou volbou číslo 1 pro farmakologické strategie blízké budoucnosti.

V článku se dozvíte:

  • Proč jsou včely pro svět nepostradatelné a co by se stalo, kdyby jich bylo málo? 
  • Co způsobuje, že včel ubývá?
  • 6 jednoduchých maličkostí, kterými může  každý z nás přispět k záchraně včel.
  • Včelstvo jako továrna na přírodní léky. Včelí pyl, včelí perga, med a jejich zdraví prospěšné, vědou potvrzené účinky, o kterých stojí za to vědět. 

Včely jsou rovnítkem pro vzestup, nebo úpadek civilizace

Každý už jako malé dítě ví, že s pomocí včel příroda plodí skoro vše, co jíme. Přesto si jejich nepostradatelnost umí plně uvědomit jen málokdo. Společnost si je spojuje především s tvorbou včelích produktů (med, perga, propolis a jiné), a to, že hrají naprosto zásadní roli v globálním ekosystému a potravinářství, bralo donedávna na vědomí jen minimum lidí. Přitom jenom včely medonosné, které představují pouhý zlomek z 20 000 existujících druhů včel, spoluzprostředkovávají plody u 80 % kvetoucích rostlin, včetně 130 druhů ovoce a zeleniny. [1]

Kdyby na Zemi nebylo tolik včel, kolik je potřeba, svět by zkrátka vypadal úplně jinak, než jak ho známe. Co by nedostatečný počet včel způsobil?

  • změnu biologické rozmanitosti, rostliny, jejichž rozmnožování je z velké části závislé na opylování včelami, by vymřely
  • obměnu takových základních procesů, jako je koloběh uhlíku nebo fotosyntéza
  • snížení celosvětové zemědělská produkce
  • hladovění a úhyn zvířat 
  • ztrátu 60 % běžných potravin (než by došlo k nahrazení včel)
  • narušení potravinové bezpečnosti planety (dostupnost potravin a přístup ke zdrojům základních živin)

S rapidním úbytkem včel za poslední desetiletí a díky postupnému uvědomění, čeho všeho jsou vlastně součástí, od zajištění potřeb lidské populace přes zdraví lesů a vod až po život zvěře, se naštěstí včely staly předmětem zájmu globálního veřejného mínění 21. století. V návaznosti na jejich nezastupitelný význam pro zachování současné podoby světa také OSN v roce 2017 ustanovilo 20. května za Světový den včel, jako každoroční připomínku motta „žádné včely – žádné opylení, žádné včely – žádné jídlo… žádné včely – žádný život” lidem napříč světem.

Jak hlásá i samotná iniciativa svátku včel, cílem stávající civilizace by nemělo být pouze zvýšení povědomí o problematice upadání populace včel i jiných opylovačů, ale vzhledem k faktu, že nám nyní zajišťují každé třetí sousto jídla, bychom hlavně měli dělat aktivní kroky vedoucí k ochraně jejich další existence. I proto dále v článku najdete, co patří mezi největší a nejčastější zabijáky včel, čím každý z nás může opravdu jednoduše podpořit jejich přežití nebo kvůli kterým včelím produktům rozhodně stojí za záchranu.

UPOZORNĚNÍ: Scénáře spojené s vyhynutím včel nejsou žádnou nemožnou realitou, nebo problémem výhradně daleké budoucnosti, naopak – odstrašujícím příkladem může být Čína, kde populace původních asijských východních včel klesla na tak nízkou úroveň, že už v současnosti si tamní farmáři musí pronajímat k opylování svých plodin včely západní a v chudších venkovských provinciích dokonce opylují vše pracně sami, ručně kvítek po kvítku.[2]

Největším katem včel je problematická aktivita člověka

Stejně jako většina potenciálních ekologických katastrof i úbytek včel patří mezi dopady lidského faktoru na planetu. Co včelám škodí nejvíce?  

Likvidace rostlinných druhů 

Vzhledem k půdnímu znečišťování, zástavbě, zásahům do půdy nebo změnám v jejím využívání není vymírání rostlin ani úplný zánik některých druhů v současnosti ničím výjimečným. Bohužel se až 50 % všech původních (divokých, nekřížených) druhů včel už od druhohor specializuje a v potravě spoléhá na jeden konkrétní druh rostlin, většinou podobně starý jako včelí druh sám, takže ve chvíli, kdy rostliny preferovaného druhu z jim dostupné oblasti mizí, v mnoha případech hynou, protože se dostatečně rychle neadaptují na rostliny jiné

Používání pesticidů 

Pesticidy, naprosto běžně používané na užitkové rostliny, mohou při detekovatelné koncentraci ohrozit i zdraví člověka, takže jejich vražedný účinek na malé včely a jiný hmyz nemůže být snad ani překvapením. Pokud se navíc aplikují strojním rozstřikováním (rozmetáváním) nebo za větrného počasí, nabývá toxicitou zasažená oblast katastrofálních rozměrů, protože dochází k nekontrolovatelnému úletu pesticidů daleko za původní cílovou zónu. V těchto případech jsou mnohdy zasaženy přímo celé včelíny a úly, i ty vzdálenější

Sami za sebe však můžeme udělat pár maličkostí, které včelám alespoň trochu vykompenzují napáchané škody 

V otázkách spojených s naléhavou potřebou chránit včely i další opylovače si můžeme pomyslně zatleskat. České republika se dlouhodobě řadí mezi deset „nejzavčelenějších“ zemí Evropy a ve snižování používání pesticidů jdou čeští zemědělci ostatním evropským státům pomyslným příkladem. Podle dostupných dat se v roce 2020 používalo v ČR průměrně 1,39 kg pesticidů na 1 hektar půdy, zatímco třeba v Nizozemsku 10,51 kg, v Belgii 8,28 kg a v Německu 3,15 kg.[3][4]

To však neznamená, že bychom měli usnout na vavřínech, naopak – každý další krok se počítá, a i ten nejmenší udělá v součtu hodně. Inspirujte se následujícími tipy, přispět k ochraně biologického dědictví planety nebylo snad nikdy jednodušší

Zasaďte do zahrady alespoň jednu květinu 

Tím, že mezi záplavu anglických trávníků vysázíte pár květin, ušetříte včelám spoustu energie a nalétaných kilometrů za potravou. Pyl a nektar z pouhých 5 nových květů pokryje potravní potřeby jedné včely od vajíčka až do dospělosti, a to už je slušná motivace pro výsadbu, i kdyby na ten nejmenší dvorek. Většina hmyzu však nevidí červenou barvu, proto dejte přednost květinám, které mají květy žluté, modré, bílé, nebo fialové, a pokud chcete včelám jejich život skutečně ulehčit, vybírejte předně druhy pro ČR původní, ač jsou ty cizokrajné sebevíc krásnější. Mezi nejvhodnější květiny patří mateřídouška, meduňka, šalvěj, levandule, šafrán, kopretina, violka a další z tzv. starých odrůd.[5]

Dejte šanci plevelu a vyšší trávě

Nelpěte na posekání zahrady ihned, jakmile tráva na ní trochu povyroste, nelikvidujte ani každý kus plevele, na který narazíte, a už vůbec ne postřiky. Mnoho plevelných rostlin poskytuje včelám raný zdroj potravy, některé z nich jsou pro ně na jaře přímo životně důležité, například sedmikrásky a pampelišky.

Nezapomínejte na stromy a keře

Pokud to prostor dovolí, vysaďte na zahradu keře a stromy. Jediná vzrostlá kvetoucí lípa poskytuje včelám stejné množství potravy jako louka o rozloze 3 000 m2. Navíc se jedná o oboustranně výhodný vztah, ze kterého budete mít užitek v podobě úrody a přirozeného stínu.[6] 

Pomozte včelám najít vodu v betonové džungli

Včely potřebují vodu pro vlastní pitný režim i k ochlazování hnízda během teplých letních dnů, a protože ji na rozdíl od potravy neumí nijak skladovat, musí se spoléhat na své okolí. Není potřeba bazén ani jezírko, bohatě postačí mělká miska nebo pouhé víčko od zavařovací sklenice s centimetrem vody, ideálně dešťové. Obzvláště ve velkoměstech, přes která musí absolvovat velmi dlouhé cesty za potravou a kde se přirozeně vlhká místa, jako kaluže nebo bažiny, vyskytují v minimálním množství, ocení včely trochu vody na okenním parapetu.

Zahradničte v harmonii s přírodou

Ať už pěstujete ovoce, zeleninu, okrasné keře a květiny na skalce nebo jen pár bylinek na balkoně v květináči, zkuste si ve všech svých krocích zahradničení počínat s ohledem na přírodu. Namísto používání herbicidů, insekticidů, pesticidů a jiné chemie raději hledejte ekologické alternativy, protože i kdybychom pominuli včely – zajistit si čisté a bezpečné potraviny a zdraví nezatěžující bezprostřední okolí je přece cíl, který za to stojí

P.S.: Nenabádáme k šetrnému chování s ohledem na přírodu, aniž bychom začali nejdříve sami u sebe. V Goodie už od samého počátku dbáme na výběr výhradně takových surovin, jejichž způsob pěstování splňuje zásady a požadavky ekologického, organického nebo biodynamického zemědělství, a tedy má na životní prostředí jako celek, nejen na včely a jiné opylovače, minimální dopad.

Nabídněte útočiště včelám samotářkám 

Včely samotářky ztrácí s rozrůstáním měst půdu vhodnou k vytváření podzemních hnízdišť, proto je podpořte právě tím, že jim tolik potřebný prostor k zahnízdění poskytnete. Postavit adekvátní ubytování nezabere ani moc práce, ani moc času, včely samotářky si vystačí s málem – třeba se zavěšeným špalkem, silnější větví nebo prknem s vyvrtanými otvory průměru 5–10 mm. Takovýchto jednoduchých včelích domečků můžete po zahradě vyvěsit hned několik, ovšem pouze na slunná suchá místa, přinesou potěšení z pozorování života včel, i z mnohonásobně větší úrody. 

ZAJÍMAVOST: Včely samotářky jsou milé, klidné společnice, v zásadě neznají agresi. Člověka nebo zvíře bodnou jen zřídkakdy, většina z nich nemá ani žihadlo. Denně stihnou opylovat až o 3 900 % více květů než včely medonosné, protože opylují pořád, za jakéhokoliv počasí, nehledě na zimu, vítr nebo déšť. Patří také mezi exkluzivní opylovače těch rostlin, které ostatní opylovači opomíjí, jako jsou třeba melouny nebo luštěniny.[7]

Včelí produkty, jako elixíry zdraví s farmakologickým potenciálem, za záchranu včel rozhodně stojí

Včely neplní důležitou úlohu pouze v rozmnožování rostlin, jejich význam spočívá také v tom, že produkují biologicky hodnotné, zdraví prospěšné včelí produkty, které jsou nedílnou součástí lidské historie, samotných počátků lékařství, a i v době farmaceutického průmyslu nadále představují možnost, jak účinně posílit zdraví zcela přirozeným způsobem.

VĚDĚLI JSTE, ŽE? Existuje metoda používající včely a včelí produkty k léčebným účelům, forma alternativní medicíny nazývaná Apiterapie, jejíž základy sahají až do 12. století ke Karlu Velikému, kterému byla nemoc králů, jak se v té době říkalo onemocnění dna, léčena právě včelím jedem. 

Včelí pyl, komplexní booster imunity 

Včelí pyl je cenným zdrojem přírodní energie, bylo v něm nalezeno rozsáhlé množství až 200 různých bioaktivních látek, od bílkovin a aminokyselin přes enzymy a koenzymy až po fenolické sloučeniny, vitamíny a minerály. Současně vykazuje antimikrobiální, antivirovou, protizánětlivou i imunostimulační aktivitu, považuje se až za natolik tělu prospěšný, že jej Německý federální úřad pro zdraví překlasifikoval z doplňku stravy na lék.[8]  

bee pollen

Pořádnou dávku vitality, kterou včelí pyl svým bohatým nutričním profilem tělu dodá, ocení zejména lidé vykonávající psychicky nebo fyzicky náročné povolání, sportovci, studenti, lidé trpící nadměrnou únavou anebo lidé v rekonvalescenci.

Včelí perga, superpotravina budoucnosti

Fermentovaný včelí pyl (perga) je svou unikátní fytochemickou skladbou vůbec tou nejkvalitnější a nejúčinnější formou pylu. Už v antickém Řecku byl s oblibou užíván jako doping tamních olympijských sportovců, v současnosti je kvůli významným nutričním hodnotám a farmakologickým vlastnostem s léčebnými i preventivními účinky označován dokonce za multifunkční superpotravinu. Co se týče potenciálního využití fermentovaného včelího pylu přímo ve farmakoterapiích blízké budoucnosti, prozatím probíhá pouze obsáhlý výzkum, zato ale velmi nadějný, zaměřený zejména na uplatnění jeho intenzivní antioxidační aktivity na ochranu organismu před toxicitou dlouhodobě užívaných léků.[9] 

bee perga

Včelí chléb, jak se fermentovaný včelí pyl také nazývá, je výjimečně platnou složkou v rutinní péči o zdraví, obzvláště pokud zdraví chcete podpořit opravdu kompletně – ve všech rovinách i na všech úrovních.  

Med, medicína z pravěku úspěšně konkurující moderním lékům

Člověkem nejdéle užívaným a současně nejznámějším včelím produktem je bezpochyby med. Jeho sběr a konzumaci vyobrazují už 8 000 let staré jeskynní malby a jako lidový lék a přírodní produkt, který je součástí nejstarších alternativních medicín, si také získal pozornost vědců, lékařů a farmaceutického průmyslu 21. století. Přisuzuje se mu hned několik léčivých a zdraví prospěšných účinků – antibakteriální, protizánětlivé, antivirové, imunomodulační, antimutagenní, i estrogen regulační a v neposlední řadě silně hojivé.[10]

VĚDĚLI JSTE, ŽE? Med zklidňuje kašel a tím zmírňuje související potíže se spánkem během infekcí horních cest dýchacích u dětí stejně účinně jako dextromethorfanem a mírně účinněji než difenhydraminem, látky, které jsou běžnou složkou volně prodejných a pediatry doporučovaných léků. Právě proto už v roce 2001 Světová zdravotnická organizace (WHO) schválila a doporučila užívání medu jako bezpečnou uklidňující látku (tzv. demulcenta) pro symptomatickou úlevu od kašle a bolesti v krku u dětí starších 12 měsíců v jednorázové dávce 2,5 ml před spaním.[12][13]

MANUKA3(2)

Med Manuka je tmavý med pocházející z Nového Zélandu, kde ho produkují včely opylující jeden konkrétní keř – Leptospermum scoparium, nazývaný Manuka. Od jiných medů se liší svými zvýšenými antibakteriálními vlastnostmi, díky kterým je účinnější proti střevním, kožním a respiračním bakteriím i široké škále dalších patogenů.[11]

ZAJÍMAVOST: Jedna včela vyrobí za svůj život asi 1 a ½ lžičky medu. Aby včely vyrobily 450 g medu, musí sesbírat nektar z 2 000 000 květů a 2× obletět celý svět.[14]

Až příště budete v obchodě nebo na farmářském trhu, rozhlédněte se kolem sebe a zamyslete se nad tím, co všechno díky včelám v každodenním životě máme, a pravděpodobně usoudíte, že už dávno pro ně máte mít alespoň jedno pítko na balkoně. Svoje další akční kroky v pomoci včelám nezapomeňte sdílet s ostatními, ať už v reálném životě, nebo třeba na sociálních sítích s hashtagy #WorldBeeDay a #Savethebees.




  1. The Value of Birds and Bees, Brianna Randall, NRCS Working Lands for Wildlife, farmers.gov, Jun 22, 2020
  2. Chinese Honey Bees Face Endangerment, by Planet Bee Foundation, planetbee.org, February 20, 2019
  3. International statistics, Bee colonies: Worldwide population on the rise, www.destatis.de, 02.03.2023 
  4. FAOSTAT, Pesticides indicators, www.fao.org
  5. Why are pollinating bats, birds, bees, butterflies, and other animals important?, www.usgs.gov
  6. Planting for Honeybees: The Grower's Guide to Creating a Buzz Hardcover, March 20, 2018
  7. HONEY BEES VERSUS SOLITARY BEES, masonbeesforsale.com
  8. Bee Pollen as Functional Food: Insights into Its Composition and Therapeutic Properties, www.mdpi.com, Asmae El Ghouizi and collective, 23 February 2023 
  9. Bee Collected Pollen and Bee Bread: Bioactive Constituents and Health Benefits, ncbi.nlm.nih.gov, Rodica Mărgăoan and collective, Published online 2019 Nov 20.
  10.  Honey as a Potential Natural Antioxidant Medicine: An Insight into Its Molecular Mechanisms of Action, www.hindawi.com, Sarfraz Ahmed and collective, 2018 
  11. Antibacterial activity of Manuka honey and its components: An overview, www.aimspress.com, Matthew Johnston and collective, 2018
  12. Cough and cold remedies for the treatment of acute respiratory infections in young children, apps.who.int, WHO, 2001
  13. Honey for treatment of cough in children, www.ncbi.nlm.nih.gov, Ran D. Goldman, 2014 Dec
  14. How to make a pound of honey, honeycouncil.ca, Canadian Honey Council

 

 

Autor: Nicola Trompischová
Tisk