Překyselení organismu – mýtus, nebo skutečný viník zdravotních problémů?

Proč jsme stále nemocní a předčasně umíráme? Odpověď vás možná překvapí – překyselení. Překyselení organizmu je dnes jednou z nejnebezpečnějších civilizačních chorob. Lidský život je závislý na rovnováze mezi kyselinami a zásadami v organismu. Klasická medicína však tuto skutečnost stále ignoruje a acidózu nepovažuje za bezprostřední ohrožení zdraví. Přitom je prokázané, že pokud tělo důkladně odkyselíme, veškeré zdravotní problémy zmizí!

Takhle nějak může vypadat úvod do teorie překyselení organismu. Ale počkat! Nevypadá náhodou stejně fantasticky, jako úvod do jakékoli jiné zaručeně správné diety, která je aktuálně na výsluní? A Jak to s ní tedy vlastně je? 

Obecně platí, že kvalita stravování a životního stylu má z dlouhodobého pohledu zcela zásadní vliv na kvalitu života, zdraví a riziko rozvoje chronických onemocnění, včetně těch civilizačních. Na onu kvalitu se ale můžeme dívat z několika úhlů pohledu a v moderní historii se proto objevilo hned několik přístupů, kdy mnohé z nich slibovaly hotové zázraky co do eliminace zdravotních problémů a přeměny postavy.

Jedním z těchto přístupů je například předcházení překyselení organismu, které je považováno za negativní důsledek vychýlení acidobazické rovnováhy, konzumací zásadotvorné stravy.

Než se ale pustíme do bilancování toho, jestli má takovýto přístup vůbec smysl, je třeba si ujasnit skutečnost, jak funguje vnitřní rovnováha organismu – tzv. homeostáza. 

 

Co je to acidobazická rovnováha?

Organismus potřebuje pro své správné (normální) fungování poměrně ustálené vnitřní prostředí. To platí například pro teplotu, koncentraci iontů, ale právě i pro acidobazickou rovnováhu – více méně stabilní hodnotu pH. Udržování stability těchto faktorů je pro organismus natolik zásadní, že si vyvinul celé soustrojí mechanismů, které jsou za ni zodpovědné a pomáhají jí udržovat. Její vychýlení znamená pro organismus obrovskou zátěž, může být fatální a jsou k tomu zapotřebí zcela zásadní stimuly, jako například otrava, infekce apod.

Důležité ale je, že hodnotu směrodatného pH vnitřního prostředí je třeba hledat v krvi, tkáních a orgánech, nikoli uvnitř trávicího traktu (kde je kyselost obecně naopak vyšší a je to správně), nebo v moči, která pouze odráží aktuální stav (to co jsme snědli „naposledy“).

pH krve je regulování pomocí:

  • plic – CO2
  • ledvin – vylučováním kyselin nebo zásad
  • kyseliny uhličité (slabá kyselina vznikající z CO2 rozpuštěného v krvi)
  • bikarbonátových iontů (slabé zásady)

A v tomto bodě se střetáváme s přístupem zastánců alkalických diet, kteří zastávají názor, že:

  • pH moči vypovídá o překyseleném, nebo alkalickém stavu organismu
  • strava, kterou konzumujeme a která má zásadotvorné, nebo kyselinotvorné účinky, ovlivňuje pH krve
  • překyselená krev je důvodem rozvoje celé řady akutních i chronických onemocnění
  • k vybalancování pH organismu je třeba konzumovat převážně zásadotvorné potraviny a doplňky stravy.

 

Takzvané zásadotvorné a kyselinotvorné potraviny

Z pohledu teorie překyselení organismu se lze na potraviny dívat jako na zásadotvorné a kyselotvorné, do kterých patří většina živočišných produktů (obecně lze říct, že potravin bohatých na bílkoviny) a zejména průmyslově zpracované potraviny. Rozdělení může vypadat třeba takto:

 

Zásadotvorné potraviny:

Kyselinotvorné potraviny:

  • vepřové, telecí, hamburgery, hovězí, ústřice, uzeniny, cukr
  • krabi, humr, mořští raci, krocan, kuře, káva, čaj černý, perlivé nápoje, bílá rýže, vinný a běžný ocet, mléko
  • ryby, ostatní maso, vajíčka, likéry, čokoláda, tvrdý sýr, rebarbora
  • přírodní a divoká rýže, čočka, oves, pivo, víno, těstoviny, pečivo z bílé mouky
  • celozrnný chleba, margarín
  • máslo, smetana, ječmen
  • tvaroh, měkký sýr 

 

Jenže žádné potraviny nedokážou pH krve ovlivnit, na jejich prospěšnost, nebo závadnost. Je proto třeba se dívat z jiného úhlu pohledu – jejich vlivu na trávicí trakt, imunitní systém, tělesnou zánětlivost apod.

 

Vezměte si to nejlepší ze všech přístupů

Prakticky na každé dietě, nebo stravovacím přístupu lze najít něco prospěšného. Platí to ale jen tehdy, pokud se na věc díváte z vyšší perspektivy.

Výhodou alkalické diety je bezesporu to, že vyřazuje všechny průmyslově zpracované potraviny. To by ale mělo platit pro jakýkoli zdravý způsob života, proto jsou tyto potraviny vyřazovány prakticky vždy, když se nedíváte pouze na jejich kalorickou hodnotu.

Skoro pro každého tedy bude přínosné hojnější zařazení čerstvých potravin rostlinného původu, zejména pokud daný člověk konzumuje mnoho průmyslově zpracovaných potravin. Ne pro každého ale bude dlouhodobě přínosné omezení těch živočišných. Z pohledu alkalické diety jsou maso, vejce a mléčné výrobky potravinami kyselotvornými. Pokud ale přihlédneme k faktu, že nedokážou přímo změnit pH krve a pro mnoho lidí jsou vzhledem k charakteru jejich zdravotních obtíží (např. citlivost na rostlinné antinutrienty, problém s mikrobiomem a příjmem vlákniny, nedostatečná tvorba hormonů apod.) potřebné a přínosné. Opět je tedy třeba se dívat na celkový kontext stravy:

  • původ a kvalita
  • rovnováha mezi rostlinnou a živočišnou složkou
  • rovnováha mezi čerstvostí, syrovou a tepelně upravenou složkou
  • sezónnost a lokálnost
  • zdravotní stav a genetika daného člověka

 

Může sváteční hodování překazit naše plány v cestě ke zdraví?

Nejsem zastáncem přístupu „ode zdi ke zdi“, extrémů. Pokud se snažíte stravovat a žít „zdravě“, neznamená to, že si nemůžete nic dopřát. Naopak. Čím více a déle se držíte na správné straně, dbáte na kvalitní spánek, pohyb, snažíte se navíc pracovat na svém duševním a emocionálním zdraví, tím méně vás rozhodí období větší hojnosti a polevování šroubů. Vánoční hodování pak není jen o jídle a rozhodně není o povinnosti, zkonzumovat obrovské množství nezdravých a nekvalitních potravin. Navíc s sebou nese úžasný prvek socializace, radosti, odpočinku.

Vše je o vaší volbě, pokud ve vás představa vánočního (nebo jakéhokoli jiného svátečního) obžerství vyvolává pocity úzkosti, mějte na paměti, že vždy lze najít zlatou střední cestu, lze vymýšlet recepty a pokrmy, které budou více v souladu s vaším přesvědčením, můžete ovlivnit celkové množství. A především – pokud na něco chuť máte, větší starosti přinese stres a strach z odpírání a často pouze domnělých následků, které se díky tomu mohou stát snáze reálnými.

Ať už je to jakkoli, větší množství jídla, sladkostí (další si doplňte dle své situace) snědených během svátků rozhodně nebude mít vliv na pH vaší krve, a tedy ani na zakyselení organismu. I kdybychom se přiklonili k názoru, že potraviny pH krve ovlivňují, takovýto časový úsek by rozhodně nebyl dostatečný k takovému vychýlení tělesné homeostázy. Daleko spíš je možné, že si rozhodíte zdraví na úrovni mikrobiomu, trávení a zejména psychiky. To vše lze ale snadno vyřešit tím, že opět zařadíte kvalitní potraviny a vrátíte se do režimu, který vám svědčí a je kompatibilní s řešením vašich – individuálních zdravotních problémů.

Nehledejte zázračné diety – hledejte reálnou příčinu vašich zdravotních problémů. Pokud tam nejsou, tak nehledejte ani je, mohlo by se vám to snadno vyplnit!

autor: Jana Soutor Raganová